/brno, lyon/
"karma," říkají.
nějak tomu nevěřím od tý doby, co mi kamarád kdysi řekl:
"jestli to funguje, tak ojedu cizí holku. potom ojede cizí holka mně. dvojitá výhra!"
jel sem na přístaviště, že se podívám na ohňostroje.
v tašce jsem měl lahváč draka.
z šalinky x3 na zastávce přístaviště vystoupili tři vojáci v uniformách s českou vlaječkou.
uchechtl sem se jim v duchu a pak se raději díval někam jinam. zopakoval sem si opět tu prupovídku o malejch klucích, kteří si hrají na válku a jsou tupí jak ta plastová kačenka, kterou svou flintou (houbičkou) sestřelovali ve vaně.
"nemáte votvírák?" zeptal sem se jich v naději, že tihle mamrdi (a vlastně všechny armády) budou konečně k něčemu dobří.
"hehe, ne, to vůbec nemáme!" chichotali se jak dvanáctiletý školačky po dotazu na jejich menzes.
"zajdem do jedný čínský sámošky. teda, menuje se to orient, tak snad to bude čínský," řekl jsem.
"tak jo," souhlasil libor.
"mě v brně hrozně chybí tyhle obchůdky s věcma z jednotlivejch zemí. v lyonu sem do čínskýho chodil tak dvakrát tejdně," pokračoval sem a díval se na zboží v regálech.
"doprdele, u 90% procent věcí ani nevím, co to má být!" nechápal sem.
to, že sem to řek nepatřičně nahlas sem zjistil až když se na mně podívala prodavačka v burce.
"co je to ten halal? už sem to párkrát viděl, ale nemám páru, co to má být," obrátil sem se na libora.
"venku ti to povím," uklidil mě.
"halal. to je maso. takový...," začal.
"cosi jakože islam friendly?" zeptal sem se.
"jo. jde tam o způsob, jakým to zvíře zabiješ. že ho propíchneš a necháš vykrvácet. ale to nemůže jen tak někdo. potřebuješ na to speciální pověření," pokračoval.
vzpomněl sem si na lucii. čínský děvče, který sem v lyonu potkal nad wok pánví plný nudlí a zeleniny, kterou sem neuměl pojmenovat ani česky.
"what's your name?" zeptal sem se jí.
"lucia. it's the english version of my chinese name. we all have this thing," odpověděla stydlivě.
od tý doby jsem ji často potkával. můj pokoj byl přímo na kraji dlouhý chodby, takže kolem něj každej musel projít.
"hi," řek sem jí, když procházela kolem mých otevřených dveří a já klečel u ledničky, zatímco sem pil flašku vychlazenýho vína.
"hi," utekla za můj obzor.
"hi," řekl sem jí potom asi desetkrát.
"who are you?" přišla mi zpráva na facebooku od čínského chlapce.
"don't know, you?" odepsal sem mu.
"lucia told me, that you are talking to her. what are your plans?" odepsal okamžitě.
"do I've got to have some plans?" odpověděl sem mu nechápavě.
"ok. you've got a permission to talk to her," napsal mi milostivě a já pochopil, že číňani jsou vážně divná komunita. od tý doby mě zdravili všichni číňani na koleji jako sobě rovnýho.
"hi, come and drink with me," řekl sem jí poslední večer na oné koleji.
přišla a nesměle si dala svýho prvního panáka vína v životě. zatvářila se provinile, ale zároveň šťastně.
"I'll come later, yes?" zeptala ae.
"deal, we're gonna be at thomas' room, three doors this way," ukázal sem jí směr.
později zuřivě klepala na thomasovy dveře a my dělali, že nic neslyšíme.
"nepustíme ji sem?" zeptal sem se.
"hovno, ser na ni," odpověděl mi žabík a thomas na znamení souhlasu pustil muziku víc nahlas.
později tu noc sem šel do svýho pokoje a na klice našel izolepou přilepenej papírovej vzkaz s přilepeným, velkým a červeným lízátkem:
"I was trying to knock on your and thomas doors, but nobody opened me. I'm sorry for not meeting you. wish you a good luck in czech!" stálo tam.
povídá se takovej příběh. prej se pár lidí sebralo a rozhodlo se, že pojedou do afriky pomoct. že v tak úrodný zemi zasaděj rajčata.
dojeli tam a zasadili ty rajčata. za pár týdnů vyrostly rajčata velký jak melouny.
když pro ně druhej den dobrovolníci přišli, rajčata byly pryč.
"z vody vylezli hroši a sežrali je," vysvětlili jim místní domorodci.
"a proto mi tu nepěstujeme rajčata," řekli vyrovnaně.
"nebyl si tady, když jsem tě potřebovala," řekla mi jáňa.
"nebyla si tu pro mně, když jsem byl mimo," řekl jsem janě2.
někdy bysme prostě měli počítat s tím, že z řeky vylezou hroši a všechno, co budujeme, nám sežerou.
nebránit se tomu.
Žádné komentáře:
Okomentovat